V rozhovoru, jež Okamura poskytnul v souvislosti s prezidentskou volbou, žádala Drtinová vyjasnění pohledu nynějšího místopředsedy PSP na tzv. cikánský tábor v Letech u Písku.
Přitom jasně specifikovala, na jaké období existence tábora se ptá, a to otázkou, zda Okamura zpochybňoval existenci koncentračního táboru v Letech směrem k Romům. Nemůže být tedy pochyb nad tím, zda nebyl Tomio Okamura dotazován na období, kdy byl letský tábor využíván jako sídlo pracovního útvaru, kárný pracovní či sběrný tábor. Romské a další rodiny považované v dobovém diskurzu za „cikánské“ včetně žen, dětí a starých lidí byly v Letech hromadně internovány v období mezi srpnem 1942 a srpnem 1943, kdy se tábor oficiálně nazýval Zigeunerlager I.
Okamura v odpovědi na dotaz uvedl, že podle jeho názoru, který si utvořil na základě výroků bývalého prezidenta Václava Klause a knihy Tábor v Letech, fakta a mýty údajně vydané Akademií věd České republiky, nebyl letský tábor oplocen a osoby v něm internované nebyly omezovány, co se svobody pohybu týče.
Muzeum romské kultury se cítí zavázáno se ohradit velmi rázně vůči výše zmíněné deformaci historických faktů týkajících se tzv. cikánského tábora v Letech u Písku z úst Tomio Okamury. V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.
Akademie věd České republiky vydala k problematice letského tábora v roce 1999 publikaci Historikové a kauza Lety. Tato publikace neobsahuje tvrzení o tom, že by tzv. cikánský tábor v Letech nebyl oplocen. Akademie věd ani žádný jiný subjekt nevydaly publikaci, která by se jmenovala Tábor v Letech, fakta a mýty.
Považujeme za naši povinnost poukázat na to, že tvrzení Tomio Okamury o letském táboře jsou nepravdivá a jím citované zdroje neexistují. Lživá tvrzení pana Okamury, která jsou jím používána coby politický instrument jitřící protiromské nálady ve společnosti, pošlapávají hanebným způsobem památku obětí perzekuce a genocidy Romů v období druhé světové války. Vedle toho také diskreditují dosavadní historický výzkum tohoto tématu, jeho zpochybněním a lživou reprezentací. Vzhledem k neúprosnému plynutí času přicházíme o pamětníky tragických událostí holokaustu Romů a také o zástupce první generace historiků, průkopníků v bádání o tomto tématu.
S apelem na uctění památky těchto osob důrazně žádáme Tomia Okamuru o veřejnou omluvu určenou obětem nacisty iniciované perzekuce a genocidy, za pošlapávání jejich památky a dále historikům a dalším odborníkům, kteří se tímto tématem zabývají, za lživé překrucování jejich textů.
Mgr. Dušan Slačka, historik
PhDr. Jana Horváthová, ředitelka
Muzeum romské kultury, s. p. o.
Bratislavská 67
602 00 Brno
