Hlavním kritériem výběru NKP nebyly tentokrát hodnoty architektonické a umělecké, ale především památky charakteru obecně symbolického – pamětního. V době, kdy si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století.
Za nové národní kulturní památky v roce 2019 byly prohlášeny:
1) Hrobka T. G. Masaryka v Lánech (symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa)
2) Hlávkova studentská kolej v Praze (symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939, Jan Opletal)
3) Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942)
4) Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila (jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky)
5) Budova Československého rozhlasu v Praze (symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968)
6) Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Palachovy oběti 16. 1. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)
7) Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Zajícovy oběti 25. 2. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)
Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) vede Národní památkový ústav (NPÚ) jako ústřední organizace státní památkové péče na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
