Novinky a média

Nicholas Winton zorganizoval před začátkem druhé světové války převoz 669 především židovských dětí z protektorátu Čechy a Morava do Velké Británie. Pomohl zajistit dětem doklady, podílel se na vypravení zvláštních vlaků, které děti dovezly do britských rodin.

Jeho dcera Barbara napsala o životě otce knihu, která vyšla i česky pod názvem Není-li to nemožné. Uvedla, že pro otce "to bylo v jeho životě krátké období, ale klíčové pro ty, které zachránil". Nicholas Winton totiž strávil v Praze před válkou pouze pár týdnů. Podle Barbary Wintonové je po celém světě asi šest tisíc lidí - zachráněných a jejich potomků - kteří jejímu otci vděčí za život.

Daniel Herman uvedl: „Siru Nicholasi Wintonovi přeji pevné zdraví. Jeho obrovská vitalita, nesmírná odvaha, skromnost i jeho životní optimismus jsou obdivuhodné. Sir Winton je vzorem člověka, který reprezentuje nejcennější lidské vlastnosti. Nesmírně si ho vážím a věřím, že síla jeho osobnosti a nezištnost jeho konání budou stále příkladem pro ty, kteří nejsou lhostejní k osudu ostatních.“

Po válce pracoval Nicholas Winton jako makléř. Jeho rodina neměla tušení o předválečné kapitole jeho života. Do nejširšího povědomí se dostal až díky emotivnímu setkání se svými zachráněnými "dětmi" ve studiu BBC.

Winton byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké české státní vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, a loni dostal Sir Nicholas od prezidenta Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Na slavnostní ceremonii do Prahy tehdy 105letý Brit přiletěl osobně českým vládním speciálem, i přes snahu rodiny ho od cesty odradit. "Sir Nicholas říká, že raději umře v Praze, kde si užije nějakou zábavu, než aby žil v Anglii a unudil se k smrti," uvedl tehdy jeho přítel, který o jeho nezištné pomoci natočil několik filmů.

Socha Nicholase Wintona na pražském Hlavním nádraží

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR