Novinky a média

V roce 2010 se stala součástí českého právního řádu transpozice evropské směrnice z roku 2007. Národní regulační orgán, v případě České republiky je jím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, musí vést seznam poskytovatelů audiovizuálních služeb na vyžádání. Tuto povinnost naplňují různé země různým způsobem. V České republice je nyní v zákoně č. 132/2010 Sb. stanoveno, že poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení, které musí obsahovat v zákoně definované informace o službě. Ministerstvo kultury ČR připraví v nejbližších dnech novelu zákona č. 132/2010 Sb., která tuto povinnost oznámení ze strany poskytovatelů zruší. 

Ministerstvo kultury k tomuto řešení přistoupilo, protože má ve své působnosti vznik právních norem v této oblast. Je ale nutné zdůraznit, že jejich aplikace a výklad jsou v rukou nezávislého regulačního orgánu, tedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. 

„Novelou zákona v co nejbližší možné době zrušíme povinnost poskytovatele audiovizuální služby na vyžádání doručovat RRTV písemné oznámení. V uplynulých dnech se tématem zabýval můj ministerský tým. Jsem v telefonickém kontaktu s panem předsedou RRTV Václavem Menclem, o tomto plánu jsem ho informoval a on ho podpořil. Tento pátek se sejdou pracovní týmy ministerstva a RRTV, počátkem příštího týdne se pak osobně sejdu já s panem předsedou. Ministerstvo vypustí povinnost oznamování, RRTV bude informovat jasnou formou o svém výkladu, kdo splňuje či nesplňuje podmínky pro to, aby byl na seznamu veden. V zemích Evropské unie jsou definice různé, různé jsou i přístupy k tomu, jak seznamy vznikají. Českou republiku prostřednictvím RRTV tato debata čeká a věřím, že ji RRTV povede konstruktivně,“ říká ministr kultury Martin Baxa. A dodává: „Máme momentálně před druhým čtením velkou mediální novelu, součástí jejíhož projednávání se tato změna stane. Věřím, že ji budou akceptovat kolegové napříč politickým spektrem, protože to situaci uklidní. Povinnost vést seznam poskytovatelů audiovizuálních služeb na vyžádání zůstává, je daná evropskou směrnicí, kterou je třeba respektovat.“

Seznam poskytovatelů audiovizuálních služeb na vyžádání nezavdává žádnou příčinu k obavám z cenzury. Existuje mnoho let, stejně jako zápisy v něm. V tuto chvíli jsou v něm zapsané například televize, internetové stránky poskytující videoobsah různého typu a další subjekty. S narůstajícím vlivem individuálních tvůrců na mediálním trhu je tedy naprosto legitimní vést diskuse o tom, kdo z nich již kritéria pro zápis na tento registr naplňuje a kdo nikoli.