Setkání uspořádala Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a pod záštitou prezidenta České republiky.
V listopadu 2005 byl 27. leden vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Tento den připomíná utrpení a uctívá památku přibližně šesti milionů židovských obětí a dalších milionů nevinných obětí utrýzněných během holocaustu za druhé světové války. Mezinárodní den byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005 na jeho 42. plenárním zasedání. Návrh na vyhlášení tohoto dne byl podán Izraelem, Spojenými státy, Austrálií, Kanadou a Ruskem. Podpořilo jej 91 členských zemí.
Součástí letošního slavnostního setkání ve Španělském sále Pražského hradu byly projevy prezidenta republiky Petra Pavla, předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila, ministra kultury Martina Baxy, ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové a předsedy Federace židovských obcí v České republice Petra Papouška. Se svým projevem vystoupila také paní Hana Sternlicht, bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz, která při této příležitosti přicestovala z Izraele.
Vážený pane prezidente, vážení přeživší, dámy a pánové, vážení hosté!
Známá metafora říká, že holocaust je jako výbuch atomové bomby: není otázkou pouze samotného okamžiku exploze, ale něco jí předcházelo a především dlouhá desetiletí přetrvává její ničivý stín.
V létě loňského roku jsem zastupoval českou vládu na připomínce 81. výročí povstání vězňů ve vyhlazovacím táboře Treblinka. V Treblince bylo zavražděno téměř 900 000 lidí, včetně více než 17 000 obětí z Čech a Moravy. Byl jsem tam šokován informací, že jsou známa jména pouze asi 108 000 obětí. O naprosté většině není známo nic. Polská nadace Paměť Treblinky, která shromažďuje a zveřejňuje jména mrtvých, ve svém mottu zdůrazňuje, jak důležité je vedle připomínek a rozjímání také poznávání a mapování konkrétních osudů jednotlivců a komunit, navrácení konkrétních lidí do naší společné paměti.
Napadlo mě tenkrát, kolik toho opravdu vlastně víme my. Jména obětí známe, protektorátní úřady v tomto směru fungovaly důsledně. Ale co dál?
Co víme o jednotlivých lidech, rodinách, obcích, z nichž ostatně pocházíme, o místních komunitách, jejichž součástí byli čeští a moravští židé?
Nakolik chápeme dlouhou cestu, která ke genocidě vedla? Nakolik chápeme více než tisíciletý vliv antijudaismu, vliv ničivé pseudovědecké rasové ideologie, podíl závisti a hrabivosti, kolaboraci?
A také kolik toho víme o židovském údělu v poválečné střední a východní Evropě, o osamělosti přeživších, o prázdných domovech, rozkradeném majetku, lhostejnosti a neochotě naslouchat. O uprchlické anabázi před proměněným, ale stále trvajícím antisemitismem?
Kolik z nás si položilo otázku, proč tolik přeživších odešlo z Evropy do tvrdých podmínek Předního Východu a dalo přednost nejistotě života v nově vzniklém státě Izrael před důvěrně známou původní vlastí?
Kolik toho víme o zásadním vlivu sovětské propagandy na diskreditaci slova sionismus a o pronásledování židů v zemích ovládaných sovětským impériem?
Sešli jsme se zde dnes proto, abychom uctili památku obětí genocidy židů a Romů. Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím.
Projevme zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí. Těch, kteří možná bydleli v naší ulici, kteří měli obchod na návsi, těch, kteří chodili s našimi prababičkami do školy.
Jaroslav Seifert má ve své básni o zavražděné židovské holčičce tyto verše:
„Po tolika létech/ někdy se vracívá/ ale musím být sám/ a musím se přidržet židle.“
Nechme ty mrtvé přijít.
Děkuji za pozornost.
Ministr kultury Martin Baxa
Památný den si připomněly také další instituce. Centrum paměti a dialogu Bubny zorganizovalo 27. ledna připomínkovou projekci na místě bývalého shromaždiště ve Veletržní ulici v Praze 7 a připojilo se k celosvětové kampani #WeRemember. Památník Terezín uspořádal Průvod světel, který začal v Terezíně u pamětní desky u bývalé vlečky a pokračoval na tamní židovský hřbitov, kde si účastníci mohli vyslechnout proslovy ředitele Památníku Terezín Jana Roubínka a přeživší terezínského ghetta Michaely Vidlákové. Židovské muzeum v Praze s Židovskou obcí v Praze 29. ledna od 18 hodin nechají rozeznít Španělskou synagogu koncertem Neo Klasik orchestru.
