Rathouský je neodmyslitelně spojen s nadčasovým designem orientačního systému pražského metra, který obdivují jeho uživatelé napříč generacemi. V Atriu současně představí svoji tvorbu úspěšná česká fotografka Marie Tomanová, která od roku 2012 žije a tvoří v New Yorku. Ve své práci se zaměřuje na téma mládí a hledání identity.
Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci představuje průřez celoživotní tvorbou typografa a grafického designéra Jiřího Rathouského (20. dubna 1924–5. září 2003). Prezentuje jeho systematický způsob myšlení v oboru vizuální komunikace. Sám Rathouský se prezentoval myšlenkou, že „Grafický design má mít svou neopakovatelnou atmosféru, musí být nápaditý a hlavně původní. Systém komunikace jako celek má na nás působit jednotným dojmem – a tak to má být.“ Originalitou a komplexností grafických řešení předjímal Jiří Rathouský dnešní dobu. Náleží k nejvýznamnějším českým designérům a typografům druhé poloviny 20. století. Prezentace hlavních oborů jeho tvůrčího designu a koncepčního myšlení vychází z podrobného výzkumu jeho pozůstalosti, kterou Moravská galerie získala do svých sbírek koupí od dědiců v roce 2017.
Výstavní expozice je rozdělena do tematických celků podle oborů, v nichž autor vytvořil svá vrcholná díla. Seznamuje s Rathouského knižní grafikou, ilustracemi, autorskými písmy, plakátovou tvorbou, firemními identitami, infosystémy hotelů, obchodních domů a center služeb v panelových sídlištích. Znalost jména Jiřího Rathouského je pro většinové publikum neznámá, ačkoliv je autorem tak výjimečných zakázek, jako jsou orientační systémy pražského metra a Jižního Města II, které řešil tvůrčím způsobem s originalitou a citem pro věc sobě vlastním. Moravská galerie v Brně poprvé představuje veřejnosti Rathouského dílo v jeho nejdokonalejších formách. Vedle systému metra řešil graficky i komplexní systém pražské městské hromadné dopravy. Infografiku metra obohatil návrhem písma Metron a vytvořil i sadu číslic Digita pro digitální hodiny Pragotron umístěné v jeho stanicích. Metro jako Rathouského nejvýznačnější a nejpopulárnější designérská práce tvoří leitmotiv autorovy výstavy v Pražákově paláci.
Jiří Rathouský se narodil v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně (1945) začal studovat architekturu na ČVUT v Praze a po čase přestoupil na katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde byli jeho profesory Cyril Bouda a Martin Salcman. V roce 1949 byl jako politicky nespolehlivý v důsledku komunistických čistek ze studií vyloučen, pouhé dva měsíce před závěrečnou státní zkouškou. Ukončení studia mu bylo umožněno až po pádu komunismu v roce 1991. V roce 1946 byl přijat do Svazu čs. výtvarných umělců. Začínal jako ilustrátor novin, časopisů a dětských knih.
Velkou část Rathouského tvorby zaujímá právě knižní grafika. Vytváří komplexní přístup k řešení knižních edic, počínaje návrhem knižních značek pro jednotlivá nakladatelství (např. Albatros, Academia, Československý spisovatel, Olympia), pro něž vymýšlí i symboly jednotlivých knižních edic. Na knižních obálkách, vazbách a titulech uplatňuje svá autorská písma (Alphapipe, Comenius či Oidipus). Jeho obliba grafických znaků se navíc projevuje v designu dekorativních grafických motivů, jimiž občas uvádí, odděluje nebo zakončuje kapitoly v knihách.
Promyšleným jednotným konceptem s využitím vlastních autorských písem proslul Jiří Rathouský v oborech informačního designu a orientačních systémů. Počátkem sedmdesátých let navrhl infografiku hotelu Thermal v Karlových Varech, pro nějž vzniklo jeho písmo Barell s využitím soudkovitého tvaru liter, následně použil písmo Barell také v grafickém řešení knižních obálek pro nakladatelství Československý spisovatel v edici Klubu přátel poezie roku 1976. V retro stylu navrhl vizuální identitu pražského hotelu Intercontinental, pro niž použil autorské písmo Intergothic Titling (1971). Komplexním originálním grafickým řešením s experimentálními grafickými prvky vyniká Rathouského návrh orientačního systému panelového sídliště Jižní Město II v Horních Kunraticích u Prahy (1979–1985). Pracoval zde s grafickými symboly Země, Slunce, Voda, Vzduch, Fauna a Flóra, jež podle jeho názoru nesou ekologická poselství. Jimi jednotlivé části sídliště vizuálně propojil a sjednotil celou aglomeraci znakem ledňáčka, který odkazuje k symbolice používané českým králem Václavem IV. Jako polidšťující prvek anonymity panelového sídliště vymyslel na začátku ulic informační tabule s charakteristikou a významem jednotlivých osobností, po nichž ulice získaly své označení. Textové části obsahují jeho autorské písmo Civitas (1979). Jižní Město II představuje první československý experiment, jak obarvit městský celek a usnadnit jeho obyvatelům orientaci ve složité městské zástavbě. Ve svých zakázkách Jiří Rathouský průběžně pracoval s pohybem a osvětlením.
Většinou textové plakáty vycházející z Rathouského obliby typografie. Zakázky často získával od kulturních institucí, muzeí, galerií, divadel, výstavních síní i z oblasti obchodního designu; již od padesátých let pracoval na zakázkách pro ministerstvo zemědělství. Mezi jeho prestižní klienty patřilo Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze i Moravská galerie v Brně, která mu v roce 1969 uspořádala samostatnou výstavu Typo+Grafika. Navrhl plakát a doprovodné tiskoviny pro Bienále Brno 1974; na brněnském bienále užité grafiky pravidelně vystavoval a získával ocenění. Dlouhodobě vytvářel plakáty pro Národní divadlo v Praze. Obrazově odlišnou a graficky šťastnou výjimku tvořily dnes již ikonické Rathouského plakáty z šedesátých let pro filmové muzikály Starci na chmelu a Dáma na kolejích.
Během svého života vytvořil Rathouský okolo dvou set vizuálních firemních stylů pro kulturní instituce, firmy, výstavy i individuální osobnosti. Mnohé zakázky z oboru reklamní grafiky, plakátu a výstavního designu na mezinárodních výstavách realizoval v padesátých a v průběhu šedesátých let se svou životní partnerkou, designérkou Dorou Novákovou. Společně také navrhli v roce 1958 logo, vizuální styl a plakáty pro Laternu Magiku na Expo Brusel ´58. Příležitost obdivovat práci Jiřího Rathouského a připomenout si jeho přínos české grafické tvorbě budete mít do února příštího roku. Děti a rodiče jistě osloví nový vizuál herny v přízemí Pražákova paláce, který se promění v nástupní stanici pražského metra. Malí návštěvníci galerie budou moci odhalit všechna zákoutí nové průlezky – kam je asi zavede tajemný vchod do metra?
Základní informace k výstavě Systém Rathouský
Adresa: Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, Brno
Datum konání: 18. 4. 2025 – 22. 2. 2026
Kurátorky výstavy: Marta Sylvestrová, Helena Maňasová Hradská
Web: moravska-galerie.cz
Instagram: @moravskagalerie
Centrum pro novináře: https://moravska-galerie.cz/tiskova-zprava/system-rathousky-metro-●-typo-●-info-design/
Grafické řešení: Pavel Coufalík
Mediální partneři: Artikl, ArtMap, KAM v Brně
Partner: Technické sítě Brno, akciová společnost
Marie Tomanová: Kate, For You
Výstava s názvem Marie Tomanová: Kate, For You je výsledkem dlouholeté fotografické spolupráce autorky s Kate, Češkou žijící v New Yorku. Portréty časosběrnou metodou zachycují různé etapy jejího života od roku 2017 až do současnosti. Při jejich prvním setkání a fotografování Tomanová zachytila Kate a její partnerku Odie v jejich koupelně v Brooklynu. Napojení, ke kterému mezi nimi během fotografování došlo, stálo na počátku pevného přátelství a stalo se přelomovým momentem, který zásadně ovlivnil přístup autorky k fotografii. Nafotila tenkrát sice jen jednu roli kinofilmu, ale snímek Kate a Odie (2017) z tohoto filmu obletěl svět v médiích a byl také na obálce její první knihy Young American (2019). Jádrem výstavy v Moravské galerii je právě tento kompletní svitek filmu v původní sekvenci 36 snímků, který je k vidění poprvé a autorka nás s naprostou otevřeností a upřímností sobě vlastní nechává nahlédnout do momentu za momentem, snímku za snímkem. Výstava přináší intimní pohled na hledání identity, který Tomanová dále zpracovává v krátkometrážním filmu Kate 2025, který vznikl specificky pro tuto výstavu.
Sama Marie Tomanová přibližuje výstavu slovy: „První setkání a focení s Kate a Odie mě natolik ovlivnilo, že se stalo důležitým milníkem a předefinovalo co považuji na fotografii za důležité. Uvědomila jsem si, že síla fotografie pro mě nespočívá ve výsledném snímku, ale právě v onom sdíleném okamžiku, prožívaném momentu, kdy fotografie vzniká. “ A kurátor Thomas Beachdel dodává „Přestože Tomanová již vystavovala na mezinárodní úrovni, výstava v Brně může být tou nejvýznamnější, protože uzavírá kruh, který zde začal před více než deseti lety s aspiracemi a sny mladé ženy, která se do Brna vydala stát se umělkyní, ale odešla z něj hořce zklamána. Brno se tak stává jedním z důležitých míst na mapě její osobnostní i profesní konstelace a referenčním bodem pro formování toho, co se stalo téměř epochální snahou dobrat se vlastní identity a překonávání nepřízně.”
K výstavě vychází v limitovaném nákladu 500 ks stejnojmenná publikace s nakladatelstvím Untitled, ke které napsala předmluvu další významná fotografka Libuše Jarcovjáková, – „Objektiv už není hranicí, stal se průchodem mezi viděným a prožitým. Mezi realitou a vzpomínkou, mezi okamžikem a věčností.“ Knihu společně pokřtíme ve čtvrtek 17. 4. v 19.00 v Atriu Pražákova paláce. Zakoupit si ji budete moci během křtu za speciální cenu 980 Kč. Výstava bude k vidění do 28. září 2025.
Tomanová vystavovala po celém světě: Byla nominována na prestižní cenu Louis Roederer Discovery Award 2021 na Rencontres d'Arles ve Francii a dále byla její výstava vybrána na Mezinárodní fotografický festival Jimei x Arles v čínském Xiamenu. Její jméno znají více v zahraničí než v rodné zemi, která pro mladou malířku poskytovala příliš málo příležitostí. Paradoxně až v New Yorku, daleko od domova, mohla vyrůst a nalézt sama sebe. Po dokončení magisterského studia v oboru malířství na FaVU v Brně odešla do USA a zaměřila se na fotografii. Tomanová se soustavně věnuje vydávání autorských knih jako je Young American (Paradigm Publishing, 2019), New York New York (Hatje Cantz, 2021), It Was Once My Universe (SuperLabo, 2022) nebo nejnovější Kate, For You(Untitled, 2025). V pondělí 14. dubna 2025 byl v Kině ART uveden celovečerní dokument o její umělecké dráze, z produkce HBO, v režii Marie Dvořákové, s názvem Svět mezi námi. Po projekci, která byla brněnskou premiérou, proběhla i debata s protagonisty Marií Tomanovou a Thomasem Beachdelem.
Slovy ředitele Moravské galerie Jana Presse: „Marie Tomanová je pro mě výjimečná. To, co od svého mládí prožila, co viděla kolem sebe i v sobě, dokázala s autenticitou zachytit ve svých fotografiích. Její fotky nechlácholí, nehladí. Mám pocit, že dokáže vidět dál než většina z nás. A pak je tu její fascinující příběh amerického snu, který se naplnil v prostředí newyorské umělecké scény a v posledních letech se přirozeně propojuje s návraty domů, do rodného Mikulova. Právě tato tenze mezi světovým a lokálním vytváří silný příběh a jsem rád, že uprostřed této cesty stojí výstava v Moravské galerii s charakteristickým rukopisem časosběrného díla, které se odehrává v brooklynském bytu.“
Základní informace k výstavě Marie Tomanová: Kate, For You
Adresa: Atrium, Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, Brno
Datum konání: 18. 4. – 28. 9. 2025
Kurátor výstavy: Thomas Beachdel
Web: moravska-galerie.cz
Instagram: @moravskagalerie
Centrum pro novináře: https://moravska-galerie.cz/tiskova-zprava/marie-tomamarie-tomanova-kate-for-you/
Grafické řešení: Lukáš Kijonka
Mediální partneři: Artikl, ArtMap, KAM v Brně
Výstava obsahuje explicitní vizuální materiál a není vhodná pro děti a mladistvé. Obsahuje vyobrazení nahoty jako přirozené a estetické součásti lidského těla.
Stálou expozici Art is Here v prvním patře Pražákova paláce doplní výstava Argentinský experiment: kontakty CAyC a ČSSR. Jedná se o první „český“ příspěvek k mezinárodně atraktivnímu výzkumu umělecké platformy Centro de Arte y Comunicación – CAyC založenou v roce 1968 umělcem teoretikem a podnikatel Jorge Glusbergem. Glusberg usiloval o spojení neoavantgardních uměleckých scén totalitních zemí globálního Jihu a východní Evropy s cílem posílit jejich význam v rámci světových – převážně západoevropských dějin umění. Byla to geo-politicky rebelující platforma, do jejichž činnosti se zapojilo i československé umělectvo (např.: Stano Filko, Jiří Valoch, J. H. Kocman, Alena Kučerová). Výstava představí dosud nepublikovaný materiál z archivu a sbírky Jiřího Valocha, a také konvolut argentinských grafik ze sbírky předního českého hispanologa prof. Pavla Štěpánka. Otevření výstavy se zúčastní Jeho Excelence velvyslanec Argentinské republiky Claudio Javier Rozencwaig.
Základní informace k intervenci Argentinský experiment
Adresa: Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, Brno
Datum konání: od 18. 4.
Kurátoři výstavy: Ondřej Chrobák, Pavel Kappel, Jana Písaříková
Výstavní intervence Ladislav Novák 100 připomíná stoleté výročí od narození průkopníka intermediálních forem umění a fónické poezie Ladislava Nováka (narozen 1925 v Třebíči). Intervence se zaměří především na jeho fónickou poezii a onamatopoické básně a také na jeho akce v přírodě, umělecké návody k uskutečňování akcí a instalací. Najdete ji v první patře Pražákova paláce.
Základní informace k intervenci Ladislav Novák 100
Adresa: Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, Brno
Datum konání: od 18. 4.
Kurátor výstavy: Ondřej Chrobák
Výstava v Knihovně Pražákova paláce Autorské knihy J. H. Kocmana představí nové akvizice do sbírky bibliofilií a knižní vazby z minulého roku – dvě knihy významného českého konceptuálního umělce J. H. Kocmana (1947) z autorského cyklu Paper-Re-Making Books z let 2005 a 2007, jež vznikly „recyklací“ již existujících knih – reprintu Váchalovy Mystiky čichu (Paseka 1997) a Kocmanovy publikace Médium papír (Vutium 2004). Společně s autorskými knihami budou prezentovány i původní publikace, z nichž byla umělecká díla vytvořena a které jsou součástí akvizice obou děl, k vidění budou až do 27. 6. 2025.
V knihovně Pražákova paláce proběhne ve čtvrtek 17. dubna od 17.00 také křest publikace Kniha v muzeu, autorek Judity Matějové a Hany Karkanové. Na 407 stranách jsou, formou výběrového katalogu, představeny bohaté a jedinečné sbírky rukopisů, starých tisků, knižní produkce 19. století, umělecké knižní vazby a bibliofilie, autorské knihy, které se nacházejí v knihovních sbírkách Moravského průmyslového muzea a dnešní Moravské galerie. Publikace si klade za cíl prezentovat hodnotné knižní sbírky, které jsou uloženy v umělecké instituci zaměřené především na volné umění, umělecké řemeslo a design. Katalogové záznamy jsou doprovázeny dokumentačními fotografiemi. Publikace je výstupem institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) poskytované Ministerstvem kultury ČR.
Základní informace k výstavě Autorské knihy J. H. Kocmana
Adresa: Knihovna, Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, Brno
Datum konání: 18. 4. – 27. 6. 2025
Kurátorka výstavy: Judita Matějová
Kontakt:
Jana Plagová
Moravská galerie v Brně
6 budov | 1 galerie
T: +420 724 516 672
E: tisk@moravska-galerie.cz
www.moravska-galerie.cz
www.fb.com/moravskagalerievbrne
www.instagram.com/moravskagalerie
