Na posledních třech abonentních koncertech České filharmonie v letošní sezoně zazní pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši Epilog Josefa Suka.
Vedle prvního českého orchestru vystoupí trojice sólistů – sopranistka Alžběta Poláčková, barytonista Jiří Brückler a basista Jan Štáva – a také Pražský filharmonický sbor, který připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Z koncertů vznikne nahrávka, jež vyjde u společnosti Pentatone jako součást kompletu Sukových symfonických děl. V první polovině programu se Jakub Hrůša podruhé setká s Českou studentskou filharmonií, s níž nastuduje symfonickou suitu Šeherezáda Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 30. dubna do pátku 2. května, vždy od 19.30 hodin.
Epilog, závěrečný díl své symfonické tetralogie, kterou Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši nahrává, začal Josef Suk skicovat v roce 1920, závěrečnou revizi provedl v roce 1933. Tato rozsáhlá skladba s výraznou vokální složkou patří k vrcholům skladatelovy tvorby a řadí se mezi významná díla české hudby 20. století. Sám autor popsal její ideový obsah takto: „Dílo prochází zase celým lidským životem, do přemýšlení o smrti a do hrůzy z ní zazní píseň pozemské lásky a vše to vyústí v nadšený zpěv osvobozeného lidstva. Není smrti, to, oč usilujeme, o to usiluje a bude usilovati lidství od věčnosti až do věčnosti. Beze smrti nemohl by povstati život nový a věčný, a proto dle slov Písma: ‚Smrti, kde hrot tvůj, kde osten tvůj?‘“
Premiéra Epilogu se uskutečnila 20. prosince 1933 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v podání posíleného orchestru České filharmonie pod taktovkou Václava Talicha, kterému skladatel – tehdy slavící šedesátiny – dílo věnoval. Slavnostního večera se zúčastnil i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Od té doby zazněl Sukův Epilog v podání České filharmonie pouze osmkrát – ještě dvakrát pod vedením Václava Talicha, jednou s Otakarem Jeremiášem a pětkrát s Václavem Neumannem: z toho třikrát v roce 1974 a dvakrát v roce 1986.
Jakub Hrůša se s Českou studentskou filharmonií poprvé setkal na abonentních koncertech v sezoně 2023/2024. Spolupráci si pochvaloval nejen po umělecké stránce, ale ocenil i její lidský rozměr. Mladému orchestru následně adresoval dopis, v němž mimo jiné napsal: „Vaše hraní mělo přesnost i šťávu, uvážlivost i vášeň, rozum i srdce, jasný plán i spontánnost. Hlavní ale je, jakou mělo pro mě lidskou kvalitu. Nad to všechno jste prostě úžasně fajn lidi. Myslím, že to nejpodstatnější v mém pocitu teď je vděčnost, že se k vám příští rok budu moci zase jako dirigent vrátit. Už teď se na to těším.“
Pro jejich druhý společný projekt zvolil Jakub Hrůša programní suitu Šeherezáda z roku 1888. Nejznámější orchestrální skladba Nikolaje Rimského-Korsakova, inspirovaná středověkou sbírkou pohádek Tisíc a jedna noc, oplývá orientálními motivy, jemnou lyrikou i dramatickým napětím. Posluchače zavede na bagdádský bazar, nechá je prožít vášeň mladého careviče a vtáhne je do příběhu o ztroskotání korábu v rozbouřeném moři.
Česká studentská filharmonie je orchestr složený z mladých nadšených hudebníků – převážně studentů a absolventů hudebních škol. Uplatňují se v něm rovněž současní i bývalí členové Orchestrální akademie České filharmonie. Od sezony 2013/2014 těleso pravidelně vystupovalo v rámci vzdělávacích koncertů. V dubnu 2019 se orchestr představil společně s Idou Kelarovou a dětským pěveckým sborem Čhavorenge při koncertech Šun Devloro, které byly hudební oslavou Mezinárodního dne Romů. V listopadu téhož roku vystoupila Česká studentská filharmonie na Koncertu ke Dni studentstva pod taktovkou Roberta Kružíka. V červnu 2020 těleso řídil sir Simon Rattle, v únoru 2021 pak studenti poprvé spolupracovali se šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem. V roce 2023 orchestr dvakrát dirigoval Giovanni Antonini, v únoru 2024 Jakub Hrůša a v září téhož roku na festivalu Dvořákova Praha Ingo Metzmacher.
Kontakt:
Luděk Březina
T: 736 605 620
E: ludek.brezina@ceskafilharmonie.cz
