Výstava s názvem Maestro Salieri se koná při příležitosti dvoustého výročí úmrtí hudebního skladatele Antonia Salieriho (7. května 1825).
Jejím cílem je pocta Antoniu Salierimu, spolu s prezentací ověřených faktů o jeho životě a smrti, a zároveň prezentace unikátní a málo známé kolekce Salieriho rukopisů, raných tisků a opisů jeho skladeb, které uchovává Oddělení dějin hudby MZM ve sbírce ze zámku v Náměšti nad Oslavou, sídla rodu Haugwitzů.
Sedmého května letošního roku jsme si připomněli dvousté výročí úmrtí Antonia Salieriho (1750-1825), kapelníka císařského dvora ve Vídni, hudebního skladatele, pedagoga a teoretika.
Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea uchovává ve svých sbírkách vzácnou památku, rukopis requiem, které Antonio Salieri napsal sám pro sebe a později je věnoval svému blízkému příteli, hraběti Heinrichu Wilhelmu Haugwitzovi. Requiem a další Salieriho autografy (vlastní rukopisy) a vzácné opisy a tisky jeho skladeb ze sbírek Moravského zemského muzea jsou takto uceleně vystaveny poprvé.
Antonio Salieri (1750-1825) byl dlouholetý první kapelník vídeňského císařského dvora, hudební skladatel, dirigent a sbormistr, dramaturg, vyhlášený pedagog, organizátor hudebního života a hudební teoretik, nositel vyznamenání od několika evropských panovníků. „Na konci osmnáctého století byl Salieri jedním z nejpopulárnějších operních skladatelů, osobnost ve vlivném postavení, přitom altruista se silným sociálním cítěním,“ přibližuje osobnost Salieriho autorka a kurátorka výstavy Mgr. Simona Šindlářová. Mimořádný hudebník a pozoruhodný člověk nese však ve svém odkazu takovou tíži, jako jen málo postav kulturních dějin. „Fáma o jeho podílu na smrti Wolfganga Amadea Mozarta, která vznikla částečně živelně, částečně na ní vystavěli svá vlastní díla jiní umělci v průběhu celých dvou set let, zastínila odkaz Antonia Salieriho natolik, že si zaslouží být znovu a znovu stavěn do světla pravdy, skrze zachované dokumenty a svědectví současníků,“ dodává Šindlářová. Svým dílem k tomu chce přispět i tato výstava.
Hrabě Heinrich Wilhelm III. von Haugwitz (1770-1842) se s Antoniem Salierim seznámil v době svých vídeňských studií a postupně se stal z obdivujícího žáka blízkým přítelem. Vzdělaný a hudbymilovný hrabě Haugwitz vybudoval na svém zámku v Náměšti nad Oslavou na začátku 19. století jedinečné zázemí pro pravidelné hudební produkce. Postupně zde zřídil i v evropském měřítku velký soubor, a to především ze sloužících, kteří byli vybírání podle svého hudebního nadání a dále v hudbě vzděláváni. Jako zázemí pro tento hudební provoz Haugwitz také postupně vytvořil bohatou hudební knihovnu, jejíž součástí jsou i vzácné autografy, opisy a tisky skladeb Antonia Salieriho, včetně „Piccolo Requiem“ a „Gratulační kantáty“, kterou Salieri Haugwitzovi věnoval k narozeninám.
„Hudební sbírka hraběte Haugwitze přešla postupně mezi lety 1927-1950 do správy Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Výstava se proto koná na dvou místech. V Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea mohou návštěvníci shlédnout převážnou část vzácných archiválií a seznámit se blíže s výjimečnou osobností Antonia Salieriho. Druhá část výstavy,
v Arkádové chodbě zámku v Náměšti nad Oslavou, se podrobněji zabývá onou jedinečnou náměšťskou hudební kulturou za doby hraběte Haugwitze,“ vysvětluje generální ředitel MZM Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D. Dokumenty jsou vystaveny v originálech i faksimiliích, kvůli jejich ochraně. „Doporučuji zájemcům navštívit výstavu vícekrát, a to z důvodu obměňování některých autografů. Originály nemohou být totiž vystaveny dlouho.“ Obě části výstavy hudebně doprovází výběr Salieriho skladeb.
Kontrakt:
RNDr. Barbora Onderková
T: 602 812 682
E: bonderkova@mzm.cz
Mgr. Simona Šindlářová
T: 606 078 792
E: ssindlarova@mzm.cz
