Výstava „Šelmy v proměnách času“ představí velké šelmy, které žily na našem území během nejmladší geologické éry – čtvrtohor. Ukáže jak druhy, které nepřečkaly čtvrtohorní klimatické změny a vyhynuly, tak i ty, které přežily do současnosti a lze je dnes spatřit v zoologických zahradách nebo přímo v naší přírodě.
„V Pavilonu Anthropos se soustavně snažíme přiblížit veřejnosti, jak vypadal svět, ve kterém žili pravěcí lidé před desítkami či stovkami tisíc let. Nebyli to jen mamuti, sobi, či koně, kteří procházeli zdejší krajinou v ledových dobách čtvrtohor, ale také majestátní šelmy, které patřily k nejvýznamnějším predátorům evropského kontinentu. A právě o nich vypráví naše nová výstava,“ vysvětluje na úvod generální ředitel MZM Jiří Mitáček.
Prezentovány budou čtyři skupiny velkých šelem – medvědi, kočkovité šelmy, hyeny a psovité šelmy. „Medvědí“ část výstavy přiblíží vývojovou linii od druhu Ursus minimus ze závěru třetihor, přes dnes již vyhynulé čtvrtohorní medvědy Ursus etruscus a Ursus deningeri, až po taktéž vyhynulého medvěda jeskynního (Ursus spelaeus), který byl jedním z nejpůsobivějších zvířat poslední doby ledové. Tento mohutný savec patřil k největším medvědům všech dob. Jeho jméno připomíná množství nálezů jeho pozůstatků v jeskyních, které využíval jako klimaticky vhodné místo k zimnímu spánku. Na první pohled působil medvěd jeskynní jistě jako děsivý tvor, ve skutečnosti však byl téměř výhradním vegetariánem – živil se hlavně rostlinami, plody, kořínky a další dostupnou potravou. Jeho obrovská lebka a mohutná stavba těla však dodnes vzbuzují respekt. „Starší ze dvou vystavených originálních koster medvěda jeskynního pochází ze sbírky Jana Kniese a smontována byla v roce 1895, mladší kostra, stojící na všech čtyřech končetinách, vznikla v roce 1924,“ odhaluje spoluautorka výstavy Martina Roblíčková. „Představíme rovněž linii medvěda hnědého (Ursus arctos), který dokázal přežít od starších čtvrtohor až do současnosti,“ dodává Aleš Plichta, druhý z autorů, taktéž z Ústavu Anthropos MZM.
Další část výstavy je věnována kočkovitým šelmám. Návštěvníci uvidí pozůstatky vzácné šavlozubé šelmy Homotherium latidens a prajaguára Panthera gombaszoegensis, dále vyhynulého raného jeskynního lva Panthera fossilis a rovněž vyhynulého lva jeskynního (Panthera spelaea). Jeskynní lev, přestože byl příbuzný dnešních lvů, žil v úplně jiném světě. V chladném prostředí doby ledové čelil tvrdým podmínkám a lovil velkou kořist, která mu poskytovala dostatek energie k přežití. Jeho síla a velikost z něj činily jednoho z nejpozoruhodnějších lovců své doby. Ve výstavě jsou představeny kostry lvů jeskynních, nejde však o originály, kostry jsou vytvořeny 3D tiskem z naskenovaných originálních kostí.
Do třetice se výstava zaměří na hyeny, a to především na porovnání vyhynulé hyeny jeskynní (Crocuta crocuta spelaea) se současnou hyenou skvrnitou (Crocuta crocuta). Hyena jeskynní nebyla jen „uklízečkou“ pravěké krajiny, ale dokázala i aktivně lovit.
Čtvrtá část patří šelmám psovitým, zejména vlku (Canis lupus), který prochází čtvrtohorami až do současnosti téměř nezměněn. Menší prostor bude věnován i dalším psovitým, například dhoulovi (Cuon alpinus). „Ve výstavě se dotkneme i problematiky domestikace psovitých šelem a také lehce nastíníme vzájemné vztahy mezi velkými šelmami a pravěkými lidmi. Jinak je ale výstava unikátní v tom, že je zaměřená čistě na faunu, což za posledních třicet let v MZM myslím nebylo,“ dodává Roblíčková.
Téměř dva roky vznikaly v Laboratoři antropologické rekonstrukce MZM, pod rukama sochaře Ondřeje Bílka, realistické modely jeskynního medvěda, raného jeskynního lva a hyeny jeskynní. „Nešlo ovšem jen o vytvoření atraktivních exponátů, ale každá taková rekonstrukce je detektivním příběhem, ve kterém skládáme dohromady střípky minulosti. Každá kost, každý zub nebo úlomek lebky může prozradit důležitou informaci, třeba jak bylo zvíře velké, jak se pohybovalo, jaké mělo svaly nebo jakým způsobem žilo. Lebka prozradí, jak silný byl jeho skus, končetiny zase napoví, zda šlo spíše o rychlého lovce, nebo mohutného tvora spoléhajícího na svou sílu. Postupně tak vytváříme kostru, svaly, tvar těla a charakteristické rysy zvířete. Na závěr je to pak výraz očí, struktura srsti i detaily, které mu navrací život,“ podrobně popisuje Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce MZM.
Výstavu doplní dermoplastické preparáty současných šelem. Ve vitrínách budou vystaveny také jednotlivé originální kosti šelem z lokalit především z Moravy a Čech, z nichž mnohé pocházejí z nových objevů. Většina bude veřejnosti představena vůbec poprvé. Sousoší hyen do atria Pavilonu Anthropos zapůjčila sochařka Irena Armutidisová.
Část výstavy bude, jako již tradičně, určena dětem. Interaktivní dětský koutek nabídne malým návštěvníkům možnost poznávat fascinující svět pravěkých zvířat – velkoformátový komiks, tematickou stolní hru, zvířecí masky, nebo třeba smyslovou aktivitu "Jak voní pravěk" a mnoho dalšího.
Tiskový a PR servis MZM:
RNDr. Barbora Onderková, bonderkova@mzm.cz, tel. +420 602 812 682
Mgr. Martina Roblíčková, Ph.D., mroblickova@mzm.cz, el.: +420 605 284 289
Mgr. Aleš Plichta, aplichta@mzm.cz, tel.: +420 515 910 449
