Novinky a média

Věnoval se odbornému mapování, sběrům a preparaci savců i ptáků. Procestoval téměř všechny části světa, často ve svém volnu a na vlastní náklady. Díky bohatému zoologickému materiálu, který ze svých cest přivezl, se Slezské zemské muzeum pyšní jednou z největších sbírek cizokrajných obratlovců v České republice. 81letý nestor českých muzejníků pracoval doslova do posledního dechu – 18. srpna ráno přišel do své laboratoře ve Slezském zemském muzeu v Opavě naposled. „I dnes byl v dobré náladě, plánovali jsme, co budeme dělat. Byl to člověk velkého srdce, přátelský, obětavý, muzejník tělem i duší,“ říká vedoucí oddělení ochrany sbírkových předmětů Pavel Petr. V mladém kolektivu restaurátorů je cítit hluboké pohnutí. Vilém Borůvka ho strhával neutuchajícím elánem a mimořádným pracovním nasazením – i smyslem pro humor. Na otázku, co ho baví, nedávno pro muzejní web odpověděl : „Ženy, ale dlužno doplnit slovy majora Terazkyho ze Švandrlíkových Černých baronů: „Čo bolo, to bolo...“

Jeho mladí spolupracovníci na něj vzpomínají jako na skvělého člověka: „Přinášel na pracoviště radost a zářila z něho dobrá nálada,“ svěřuje se restaurátor Martin Polášek. Unikátní techniky rozvíjené Vilémem Borůvkou na poli restaurování, resp. přestaveb zoologických preparátů, jsou uznávány mnoha generacemi přírodovědců a obstály i v mezinárodní konkurenci. Díky tomu, že ho někdejší Ústřední muzeologický kabinet Národního muzea jmenoval odborným lektorem, proslavilo se Slezské zemské muzeum také jako školicí středisko muzejních preparátorů pro celé tehdejší Československo. Své zkušenosti Vilém Borůvka neúnavně předával kolegům až do konce svého života.

Za nenahraditelnou ztrátu považuje odchod vynikajícího experta ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík „ Když jsem v roce 2009 nastoupil do muzea, našli jsme velmi rychle společnou řeč. Bylo moc příjemné s Vilémem Borůvkou spolupracovat – diskutovat, řešit obyčejné i komplikované věci. Byl to zkrátka člověk s mimořádnou zkušeností i přehledem – když máte štěstí, potkáte takového jednou, možná dvakrát za život. Byl tak mladistvý, že všechny naše velké projekty, které jsme realizovali za posledních pět let, prožíval spolu s námi. Třeba při přípravě přírodovědecké expozice v Historické výstavní budově odvedl obrovský kus práce . Připravil mnoho nových zoologických preparátů – z větší části je i sám získal, protože považoval za zcela samozřejmé získávat pro muzeum nové akvizice . Díky jeho mimořádnému talentu a profesním kontaktům naše zoologická sbírka dosáhla dnešní úrovně.“

18. prosince by se Vilém Borůvka dožil 82 let. Ještě na 24. září měl v Historické výstavní budově naplánovanou přednášku o Francouzské Guayaně…